Keltové-společnost,obchod,mince,jazyky..

5. dubna 2007 v 16:11
Úvod
Keltové byli dávní Evropané. Řekové je nazývali Keltoi a Římané jim říkali Galové. Keltové po sobě zanechali místní názvy, nápisy a jména osobností. Jejich jazyk, keltština, je zrozený z indoevropské větve. Původní domovem bylo pravděpodobně jižní Německo a Čechy. Na počátku 3. tis. př. Kr. to byla jen malá skupina na okraji antické oblasti. Od počátku se ale Keltové zdáli jako bojovný lid. Ve 2. tis. př. Kr. se odlišili od jiných skupin. Byli to válečníci, zemědělci a obchodníci. V méně přístupných končinách se živili lovem ryb a zvěře a loupežemi.
Keltská společnost:
Keltové se ve své době dělili do kmenů (V Českých zemích hlavně Bójové), jelikož, jak je známo, nikdy nevytvořili souvislý státní útvar. V rámci jednoho kmene pak můžeme mluvit o několika společenských stupních. Je samozřejmé, že hlavou kmene je král. Nejde však o absolutistického vládce, neboť významný podíl na vládě má rada starších. Samozřejmou součástí společnosti je šlechta, neboli lidé vlastnící větší počet pozemků a k tomu odvozující svůj původ od nějakého všeobecně uznávaného urozeného člověka. No a pak již existuje vlastně jen prostý lid, kterýžto se zabývá porůznu zemědělstvím, obchodem, řemesly a podobnými věcmi.
V předchozím odstavci jsem se zmínil o tom, že kmeni vládl král, ale jak takový král zvládl vládnout xy lidem, roztroušeným na uzemí o velikosti středních Čech, je v některých případech záhadou. Můžeme ale konstatovat, že na to už tehdy měli byrokracii, vybírali daně, existovalo něco jako veřejně prospěšné projekty, měli trestní řád a podobně.
Co se daní týče, měli to s nimi Keltové přinejmenším tak složité, jako to s nimi máme my dnes. Neměli sice žádnou daň z přidané hodnoty, ale jinak se platily daně téměř ze všeho. Na příklad z hlavy, komínu, oken, půdy, ale i z dováženého zboží a jiných, dnes bychom řekli, nadstandardů.
Co se pak keltského práva týče, o tom nemáme příliš mnoho souhrnných informací, zato se nám zachovaly poměrně zajímavé kuriozity. Jednou z těch nejzajímavějších bylo vymáhání dluhů. Věřitel se totiž prostě posadil před dveře dlužníkova domu a odmítal se odtamtud hnout. Navíc ještě zahájil hladovku. Dlužník se tak dostával do nepříjemné situace. Nejen že mu věřitel překáží přede dveřmi, ale navíc ještě dlužník přejímá odpovědnost za věřitelovu smrt hladem. Co se týče ostatních zločinů, měli Keltové ne zas tak pestrý rejstřík trestů. Většinou šlo o, dnes bychom řekli, pokuty, kteréžto se měnily s závažností provinění. Druhým pólem trestů byly tresty tělesné a samozřejmě také trest smrti.
S keltskou ekonomikou v první řadě souvisí způsob obživy, neboli v podstatě primární sféra hospodářství - zemědělství.
To však samozřejmě není všechno, i když se tím zabývá většina lidí. U Keltů totiž pozorujeme i rozvoj sekundární sféry hospodářství, neboli průmyslu. O službách samozřejmě moc nemluvíme, i když to není tak zcela na místě, jelikož kupříkladu služby finanční byly na značné úrovni. Nyní však zpět k onomu průmyslu.
O Keltech máme poměrně významné zprávy jako o zpracovatelích kovů. Zpracovávali nejen klasické železo a bronz, ale také se vrhli na barevné kovy. Co se podrobností k zpracování týče, lze poznamenat že používali emailéřské postupy a že oblíbené bylo tepání kovu za studena. Práci s kovem pak dovedli na takovou úroveň, že se o tom zmiňuji jako o umění.
Keltové však nebyli jen kováři. Věnovali se většině důležitých průmyslů a ve většině z nich předběhli svou dobu o nejméně sto let. Klasickým příkladem je potravinářský průmysl, jehož produkty byly vyhledávány i v Římě (zvláště pivo).
Další charakteristikou ekonomiky je samozřejmě obchod. To, že Keltové obchodovali, je zcela jasné. S kým, to už méně. V prvé řadě mezi sebou vzájemně, jelikož území, na kterém žili bylo poměrně rozsáhlé. Za další jistě obchodovali s Římany, což je ovšem pochopitelné.
Obchod
Alpské pohoří přestalo být brzy překážkou obchodních styků. U Keltů byl obchod dobře organizován. Dnes se některá místa dokonce pokládají za celní hranice Keltů. Na křižovatkách obchodních cest se začínaly budovat oppida. . Například na oppidu Manching byl odkryt rozsáhlý systém zemních zásobáren. Jejich obchod můžeme charakterizovat jako živý a rychlý. Prvně se obchodovalo s cínem. Jih vyvážel na sever víno a oleje, skleněné zboží, amulety, hliněné výrobky. Směňovalo se na trhu, který většinou býval na náměstích nebo na křižovatkách obchodních cest. Setkávaly se tu všechny kategorie obyvatelstva. Díky obchodu, přírodnímu bohatství a zdatnosti obyvatel byla Galie pět století př. Kr. zemí zámožnou, přesto se peníze objevily až o dvě stě let později.
Mince
Rozvoj keltské moci v době největšího hospodářského a obchodního rozkvětu si vynutil ražbu vlastních mincí. Keltská mince dala předpoklad k dalšímu rozvoji. Keltové měli dva mincovní systémy, razili mince zlaté a stříbrné, ale vzácnější byly mince z mědi, bronzu nebo z potinu ( co je slitina bronzu a cínu). V českých zemích se mince razily hlavně ze zlata. Nejstarší mince ( ve 2. stol. př. Kr.) napodobily předlohy makedonsko - řecké, vážily 8,4 gramu a jejich průměr měřil 18 - 20 milimetrů. Ve střední Evropě se objevuje motiv Pallas-Athény. V Galii je zobrazován Filip Makedonský s Apollónovou hlavou. Později zde byly raženy stříbrné mince po způsobu římských republikánských denárů. Ve střední Evropě se ve 2. a 1. stol. př. Kr. razily mince s obrazem kance na reversu. V 1. stol. př. Kr. se objevují dva miskovitých zlatých mincí:
1) duhovky, vyskytující se na západě ( v Bavorsku, od východní Francie do Čech, jejich symbolem je drak
2) mušlovité statéry, které byly východněji
Na jihozápadě Slovenska se nalezly velké stříbrné mince typu Biatex, které jsou nejmladší keltskou mincí a váží 16,5 a 17 gramů. Mince vydávali vládcové, knížata a vůdcové.
Keltské jazyky a slovesnost
Tanec vznikl jako první z umění, poté rytmus, zvuk a pohyb. Obřady, při kterých se tančilo jsou např. samain, imbolc, lugnasad, beltine. Neměli vlastní písmo, ale byli velmi vzdělanými a pozoruhodnými řečníky. Tón řeči měli hrozivý, povýšený, tragický. Vlastnili smysl pro dramatičnost a situace. Základními náměti slovesnosti byla krev a smrt. V irském písemnictví se také vyskytoval lovec hlav Chuchulainn, kouzelník Merlin. Hrdinu charakterizuje čest, odvaha, sebeovládání, hrdinství je bráno jako umění umírat. Vznikaly epopeje, což dlouhá báseň, která líčí život hrdinův jako plný nebezpečenství. Keltská slovesnost je původní celek inspirující celou severní Evropu, má dvě stránky: bretoňskou a irskou.
Jazykově se Keltové dělí na Qu - Klety a P - Kelty. Qu Keltové mluvili galským nářečím ( například Irové, Skotové, předpokládá se, že jimi mluvili ti, co pronikli na poloostrov Iberský. K p Keltům patří i jazyk obyvatel Walesu a Bretaně. Všechny jazyky mají ale shodu ve slovní zásobě a jednotlivostech skloňování a časování. Název Gael znamenalo původně jméno irského lidu. Gwyddel bylo walské označení irštiny, z kterého vzniklo Goidel. Galština je soubor keltských dialektů, kterými se mluvilo v Galii, v části Británie a ve středoevropských oblastech za doby keltské expanze. Také pronikala do keltského prostředí řečtina a znalost etruské abecedy, v posledním století dokonce i latina ( ale ta jen ve vyšších vrstvách). V době romanizace galské nářečí vymřela, v románských jazycích se udržely jen některé prvky. Nalezlo se šedesát nápisů ze 4.-1. stol. př. Kr. z řeckého, etruského a latinského písemnictví.
Nejvíce místních jmen keltského původu se vyskytuje mezi Rýnem a Dunajem. Starší jména bývají ukončena na koncovku -briga, později na -dunum, -dunon, a na -magus. Jako nejstarší památky irského písemnictví známe nápisy písmem Ogun ( Oganin) 5.-6. stol.. O znalosti latiny dokazují nápisy na náhrobních kamenech v jižním Irsku. Hlavní památky jsou např. Kniha invazí, Finovy osudy a jeho syna Ossiana, vyprávění o Artušovy.
Irská slovesnost byla spíše barbarská, v psané podobě se vyskytovala od 8. stol. Odráží život a víru malých zemědělců a chovatelů dobytka. Irské písemnictví je vytvořeno z několika cyklů. Převažují zde bitvy, žádosti o ruku, únosy a nájezdy.
Ve Velké Británii a Bretoni převažuje feudální ráz. Slovesnost šířili bardové, posvátní básníci, pěvci a hudebníci.
Pověst o králi Artušovi: hlavní postavou je král Artuš.. Po všech stránkách je to bytostně keltská pověst. Popisuje dost přesně místa, kam klade jednání hlavních postav svých bájí. Artuš prý skutečně žil v 5. stol. Smyslem řádu kulatého stolu bylo nalézt a získat svatý Grál.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 žaneta žaneta | E-mail | 12. září 2007 v 17:59 | Reagovat

Tvůj blog je super.Hodí se mi do dějepisu.

2 honza honza | 11. října 2007 v 18:28 | Reagovat

dobry

3 anonym anonym | 18. listopadu 2007 v 18:49 | Reagovat

me se taky hodi:-)

4 tiglatpilesar tiglatpilesar | 29. ledna 2009 v 23:38 | Reagovat

extrémně amatérské

5 oveczka oveczka | 30. ledna 2009 v 0:23 | Reagovat

tigla..: byl to referat na gymplu, co bys(te) chtel? :)

6 pvrkfzshcb pvrkfzshcb | E-mail | Web | 17. května 2009 v 3:43 | Reagovat

JIxDpN  <a href="http://wiygswjqupev.com/">wiygswjqupev</a>, [url=http://pdsisgbhrvne.com/]pdsisgbhrvne[/url], [link=http://juqhxoocnegg.com/]juqhxoocnegg[/link], http://nrzfycwzwoip.com/

7 tiglatpilesar tiglatpilesar | 19. června 2010 v 18:06 | Reagovat

[5]: Beru zpět a omlouvám se autorce. Na středoškolský referát je to pěkné, asi jsem měl 29.1.09 špatný den.

8 MarcoW MarcoW | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 14:59 | Reagovat

Velmi zajímavý blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama