Umění a kultura v Irsku

15. dubna 2007 v 13:05 |  Irsko

Architektura

Nejstaršími stavbami, které se v irské krajině uchovaly, jsou kruhové pevnosti, z nichž většina postdatuje příchod křesťanství v 5. století. Hybernicko-románská architektura etablovaná ve 12. století byla později nahrazena irskou gotikou, která dosáhla svého vrcholu v 15. století.Po Cromwellových válkách nastoupil klasicismus. Města Dublin, Cork, Limerick, Kilkenny a Armagh nesou stopy georgiánského slohu z 18. století. v 19. století ovlivnila sloh mnoha nově budovaných kostelů a veřejných budov novogotika.

Dvacáté století se stalo svědkem rychlého rozmachu největších irských měst. Dnešní irští architekti se snaží vyhovět potřebě nových komerčních a bytových prostor a zároveň přitom udržet dobré životní prostředí. Devadesátá léta s sebou přinesla nový důraz na urbanismus a kontext, jak tomu bylo třeba v případě rekonstrukce Temple Bar v Dublinu.ědkem rychlého rozmachu největších irských měst. Dnešní irští architekti se snaží vyhovět potřebě nových komerčních a bytových prostor a zároveň přitom udržet dobré životní prostředí.

Umění

S nejstarším irským uměním se setkáváme ve formě rytin v megalitických monumentech pocházejících z doby 2 500-2 000 let před n. l. v počátcích historického období převažovalo keltské umění a jeho vrchol představují iluminované rukopisy Book of Durrow a Book of Kells. Díla pocházející z období po 9. století si sice nadále uchovávají základní keltské rysy, ovšem můžeme zde již pozorovat evropský vliv.

Mezi tyto vlivy patří charakteristické rysy vikingského, románského a gotického stylu. Výhradně irským výtvorem byly vysoké kříže z velkých kamenů, jejichž nejznámější exempláře pocházejí z 9. a 10. století.

Od poloviny 17. století v Irsku vzkvétala dekorativní umění ovlivněná dobovými evropskými trendy, k jejichž rozmachu došlo v souvislosti s masivní výstavbou budov, která v té době probíhala. Počátkem 19. století si dominantní vliv v malířství získal neoklasicismus, romantismus a naturalismus, které byly později vystřídány impresionismem. Hlavními postavami této doby jsou Nathaniel Hone (1831-1917), Walter Osborne (1859-1903), John Lavery (1856-1941), William Leech (1881-1968), John Butler Yeats (1839-1922) a William Orpen (1878-1931 ), tradici 20. století však dominuje individualismus Jacka B. Yeatse (1871-1957), bratra básníka Williama Butlera Yeatse. Evie Hone (1894-1955) a Mainie Jellet (1897-1944) patřili mezi první průkopníky modernismu. Fórum pro tento nový směr poskytla Irská výstava současného umění (Irish Exhibition of Living Art) založená v roce 1943, z ní vzešla generace irských umělců, jejichž dílo odráželo mezinárodní trendy. Mezi tyto umělce patří Louis Le Brocquy, Patrick Scott, Michael Farrell a Robert Ballagh. Stranou tohoto hnutí stáli, ovšem spříznění s ním jsou Patrick Collins, Tony O'Malley, Camille Souter a Barrie Cooke.

Monumentální sochařství 19. století nejlépe reprezentují díla Johna Hogana (1800-1858) a Johna Henryho Foleyho (1819-1874), jejichž tradice přetrvala až do 20. století, v němž na ni navázali Oisín Kelly (1915-1981), Séamus Murphy (1907-1974) a Hilary Heron (1923-1977).

Mezi současné sochaře patří Brian King, John Behan, Michael Bulfin, Michael Warren a Eilis 0'Connell. Mezi nejvýznamnější umělce z oblasti performance a instalačního umění se řadí James Coleman a Nigel Rolfe.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama